Už dlouho jsem se těšila, až napíšu pár řádek k textu, o kterém mluví nejeden účastník mého kurzu asertivity. O co jde? V roce 2014 byl na iDnes uveřejněn příběh ženy Báry, která píše o svém muži. Ten absolvoval školení asertivity, a od té doby to s ním Bára má těžké.
Píšu o textu proto, že mě rozčiluje jeho jednostrannost. Bára z příběhu vychází jako chudinka, a její manžel jako nezralý ignorant. Předpokládám ale, že tyhle nálepky jim problémy ve vztahu vyřešit nepomohou. Pojďme se na to podívat z pohledu asertivní komunikace.
Asertivní dovednosti jsou pro týmovou práci důležité.
Manžel, říkejme mu třeba Petr (v článku nemá jméno), začal v práci pociťovat, že stárne. Je sice odborník ve své profesi, ale do kolektivu nastupují mladší kolegové, kteří vynikají především v asertivní komunikaci. Petr se rozhodl navštívit školení asertivity, začal cvičit a vzdělávat se. A ejhle, zabralo to, v práci dokáže držet tempo, lépe svým kolegům rozumí, ví jak se prosadit a nepřipadá si „out“.
Jenže si možná neuvědomil, že doma má ženu, která neprošla stejnou změnou. Petr ví, proč se v některých chvílích začal chovat asertivně. Ale rozumí tomu i Bára? Když spolu žijí dva lidé, a jeden z nich se změní, rozbouří to klidné hladiny stereotypu. A to nebývá příjemné. Bára se mohla ptát sama sebe: „Chce mě snad opustit?“, „Copak mu na mě nezáleží?“, „Kam až to povede?“ Otázky, za kterými stojí velká nejistota.
Instantní rada*: nemusíte se svými blízkými mluvit o tom, co se s Vámi děje, pokud nechcete. Ale pokud Vám na vztahu záleží, a chcete předcházet nedorozumění, je velmi užitečné s druhým mluvit otevřeně. O tom je asertivita především. Bára například mohla říct „Petře, líbí se mi, že se na sobě snažíš pracovat. Všímám si, že se v některých situacích chováš jinak než dřív. Udělalo by mi radost, kdybys mi vyprávěl o asertivitě a já jsem Tě mohla líp pochopit. Třeba se mi taky něco z toho bude hodit.“
Pohled Petra. Udělal na sobě spoustu práce a veze se na vlně štěstí. Asertivita mu pomohla říkat věci na rovinu. Při setkání s přáteli se rozhodl, že nebude krýt kamarádovu nevěru, jinému příteli nebude půjčovat peníze na hraní pokeru. Začal říkat NE, když s něčím nesouhlasí. A světe div se, „kamarádi“ je začali opouštět. Rozumím tomu, že to Báru štve. Ale ruku na srdce, stáli byste o takové kamarády?
Petr prochází změnou, začíná se chovat asertivně, ale i jeho mohu napadat různé myšlenky. „Vždyť je to tak snadné…“, „Proč pro sebe Bára taky něco neudělá?“, anebo může začít dávat nevyžádané asertivní rady v dobré víře, že manželce pomůže. Opak bývá pravdou.
Instantní rada*: je skvělé, že si Petr vybral z asertivního chování to, co mu pomáhá. Je ale zbytečné své nejbližší děsit. Vždyť asertivita nemusí být nijak hrubá, a neměla by vztah ničit. Kdo je asertivní tak ví, že se nestačí pořád jen vymezovat. Je užitečné o svých postojích s blízkými mluvit. Může říct třeba „Báro, díky tomu kurzu asertivity jsem si uvědomil, že už nechci půjčovat Kamilovi peníze. Došlo mi, že když ho mám rád, nemusím pro něj udělat úplně všechno. Je mi jasný, že asi nebude moc rád, a třeba se i naštve. Já už mu každopádně nepůjčím. Co si o tom myslíš Ty?“
Suma sumárum. Někdy se zdá, že by bylo lepší, kdyby všechno zůstalo při starém. Nebo kdyby se jen tak trošinku lhalo, nebo se říkaly „milosrdné pravdy“. Petr si taky mohl najít jiné zaměstnání. Ale já jsem optimista. Myslím si, že z Petrovy změny mohu vytěžit oba dva. Stačí, když k sobě budou více otevření. A Báro, pokud skutečně existujete, ozvěte se mi. Nabízím Vám můj kurz asertivity zdarma. Ukážu Vám, že asertivita nemusí být k „nevydržení“.
Chci si přečíst další blog, chci kontaktovat Emilii nebo podívat se na Facebook stránku Kurzy asertivity.
* Instatní rada je jen jedna z možností asertivní komunikace, kterou můžete udělat. Protože možností je vždy desítky, a asi by to nikoho nebavilo číst. Chcete být asertivní? Naučím Vás to.
0 komentáøù