Už léta si říkám, k čemu mi je Halloween a dlabání dýní, když máme dušičky. S dětmi pečeme „svaté kostičky“ a vzpomínáme na předky. Ale těch dýní si prostě nejde nevšimnout, zvlášť u nás na venkově každý alespoň jednu na zápraží má.

Ale dneska mi to došlo. A týká se to i asertivity. Totiž svoje vnitřní strašáky si nosíme celý rok pěkně u sebe, dáváme jim krásné šatičky nebo je schováváme, nebo je vydáváme za něco, co nejsou. Trápí nás někdo nebo něco, a nechceme nebo neumíme to změnit. Bojíme se. A dnes je ten den, kdy s radostí a veřejně vystavíme na zápraží své strašáky, fotíme si je, sdílíme je. Ať je každý vidí. Jak jsem dnes šla večerní procházkou, představovala jsem si ukaždého domu, koho nebo co asi strašák symbolizuje. A jaké by to bylo, kdyby každá dýně měla své jméno a příběh. Třeba:

„Tohle je Franta. Můj manžel. Přijde domu, lehne na gauč, pustí telku. A já bych si tak přála s ním víc mluvit.“

„Tohle je Klárka. Moje dcera. Puberťačka. Tak mě trápí, že když na ní mluvím, ani neodloží telefon.“

„Tohle je Marie. Moje tchýně. Pořád mi volá, není k zastavení, když k nám přijede na návštěvu, všechno jen kritizuje. A já bych si tolik přála, abych jí mohla říkat věci na rovinu.“

Na kurzu asertivity minulý víkend jsme řešili tolik strašáků, které nespatřily světlo světa dlouhá léta. A protože k asertivnímu chování patří přiznat si co mě trápí, navrhuji využít Halloween jako vítanou pomůcku k sebereflexi. Protože nejhorší strašidlo je to, které je schované a vy pořádně nevíte, jak vypadá. Když se na něj podíváte, sice se možná leknete, ale taky se vám uleví, protože už víte o co jde a můžete se k tomu nějak postavit.

Tedy ať už je vaší dýní manžel nebo manželka, tchýně nebo tchán, děti, pocit samoty a smutku, vztek nebo napětí, pocit selhání, strach z odmítnutí, potřeba se jasně vymezit…nebo třeba „jen“ chuť si o něco říct…Postavte ji hrdě na zápraží nebo za okno a uvidíte, že když jí dáte prostor, začnou se dít věci.

Chcete si přijít pro asertivní řešení? Kurzy asertivity jsou pro vnitřní strašáky přímo děsivé! Jděte do toho. Prosaďte se s lehkostí.Emilie

Chcete si přečíst další blog? Kontaktovat mě nebo podívat se na Facebook stránku Kurzy asertivity?